Likvidace vozidel - zákon o odpadech

 

Zákon o odpadech

 

V současné době (11/2016) platným základním právním předpisem v České republice, který nakládání s vozidly s ukončenou životností upravuje, je zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen zákon o odpadech), který před vstupem České republiky do Evropské unie prošel novelizací. Speciální právní úpravou nakládání s autovraky se zabývá díl 7. části čtvrté tohoto zákona. Oblast nejprve charakterizuje vozidlo s ukončenou životností, neboli autovrak jako „každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí … a stalo se odpadem podle § 3“ (zákon o odpadech, díl 7., § 36, odst. a), tzn. dle v zákoně uvedené definice odpadu[1]. Tato část upravuje jak chování původních majitelů, tak i potřebné náležitosti a chování osob, které jsou oprávněné dané vozidlo převzít ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování (zákon o dopadech, § 37).

 

Nejpodstatnější oblastí zákona o odpadech je jeho návaznost na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES, konkrétně § 37, odst. 7 b). Ta upravuje pro osoby oprávněné ke sběru, výkupu, zpracování, využívání a odstraňování autovraků způsob nakládání s vybranými autovraky[2], aby byla splněna kritéria ohledně procentuálního množství jejich opětovného využití či recyklace. Podrobnější popis tohoto požadavku je obsahem podkapitoly 2. 2. Podrobnější popis obsahu zákona v práci probírán není, jelikož je považován za obecně známý a lehce dostupný zdroj. V práci jsou zdůrazněny pouze jeho podstatné a pro práci stěžejní části. 

Kromě výše uvedeného zákona existuje celá řada vyhlášek a jiných podzákonných právních předpisů, bez jejichž znalosti se subjekt vstupující do právních vztahů souvisejících autovraky neobejde. Mezi ty nejdůležitější patří:

-       vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o podrobnostech nakládání s autovraky“),

-       vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění pozdějších předpisů,

-       vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Katalog odpadů“),

-       vyhláška 383/2001, o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.

 

Kromě výše zmíněných existuje i řada předpisů, které problematiku nakládání s vozidly s ukončenou životností také řeší, ale buď jen okrajově, nebo jen některou z jeho oblastí[3].

 

Problematika nakládání s vozidly s ukončenou životností, jako se specifickým druhem odpadu je problematika ochrany životního prostředí jako takové. Proto v širším pojetí je tato oblast řešena v legislativních pramenech ostatních právních odvětví nebo obecně. Například Ústava České republiky obsahuje pasáže, které zdůrazňují obecně principy prevence nebo trvale udržitelného rozvoje[4] a únosného zatížení území. V Listině základních práv a svobod České republiky je zas zdůrazňováno právo na příznivé životní prostředí, včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a zákaz jeho ohrožování a poškozování[5].

 




[1]     „Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu“ (zákon o odpadech, díl část I., § 3).

[2]     Definice „vybraného autovraky“ je popisována v kapitole 2. 2. 1. - Vymezení pojmů.

[3]     Například:

      - zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ve znění pozdějších       předpisů,

      - zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů,

      - vyhlášku ministerstva dopravy a spojů č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů,

      - vyhlášku ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o     technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů,            atd.

[4]     „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“ (Ústava ČR, článek 7).

[5]     Čl. 35