Vznětový motor - Dieselův cyklus

V devadesátých letech minulého století vynálezce Německa Rudolf Diesel patentoval svůj vynález účinného, ​​pomalého hoření, kompresního vznětového spalovacího motoru. Původní cyklus, který navrhl Rudolf Diesel, byl konstantní teplotní cyklus. V pozdějších letech si Diesel uvědomil, že jeho původní cyklus nebude fungovat a přijal cyklus stálého tlaku, známý jako cyklo nafty.
Dieselový cyklus je jedním z nejběžnějších termodynamických cyklů, který lze nalézt v automobilových motorech a popisuje fungování typického pístového vznětového motoru. Dieselový motor pracuje podobně jako benzínový motor. Nejdůležitějším rozdílem je, že:
 
Ve válci není na začátku kompresního zdvihu žádné palivo, proto se u vznětových motorů nedochází k samovznícení.
Dieselový motor používá místo zážehového zapalování kompresní zapalování.
Vzhledem k vysoké teplotě vznikající při adiabatické kompresi se palivo při vstřikování spontánně vznítí. Proto nejsou zapotřebí žádné zapalovací svíčky.
Před začátkem silového zdvihu se vstřikovače začnou vstřikovat palivo přímo do spalovací komory, a proto první část výkonového zdvihu nastává přibližně při konstantním tlaku.
Vyšší kompresní poměry lze dosáhnout u vznětových motorů než u motorů Otto

V devadesátých letech minulého století německý vynálezce Rudolf Diesel patentoval svůj vynález účinného, pomalu hořícího spalovacího motoru. Původní cyklus, který navrhl Rudolf Diesel, byl cyklus založený na isotermickém procesu. V pozdějších letech si Diesel uvědomil, že jeho původní cyklus nebude fungovat a přijal cyklus na bázi isobarického procesu známý též jako Dieselův cyklus.

Dieselův cyklus je jedním z nejběžnějších termodynamických cyklů, který lze nalézt v automobilových motorech a popisuje fungování typického pístového vznětového motoru. Dieselův motor pracuje podobně jako benzínový motor. Nejdůležitějším rozdílem je, že:

  • Ve válci není na začátku kompresní doby žádné palivo, proto u vznětových motorů nedochází k samovznícení směsi.
  • Dieselový motor používá místo zážehového zapalování (pomocí zapalovací svíčky) kompresní zapalování.
  • Vzhledem k vysoké teplotě vznikající při adiabatické kompresi se palivo při vstřikování spontánně vznítí. Proto nejsou zapotřebí žádné zapalovací svíčky.
  • Před začátkem silového zdvihu se vstřikovače začnou vstřikovat palivo přímo do spalovací komory, a proto první část výkonové doby nastává přibližně při konstantním tlaku.
  • Vyšší kompresní poměry lze dosáhnout u vznětových motorů než u benzínových motorů.